Dne 15.6.2018 nás navždy opustil pan Blažej Pálka, zakladatel Etiflexu. Děkujeme za jeho celoživotní práci, filosofii a inspiraci, bez kterých by Etiflex nebyl tam, kde je. S úctou vzpomínáme...
Připomeňme si rozhovor s panem Pálkou, který vznikl před několika měsíci pro naše firemní noviny. O začátcích rodinné tiskárny, dvougeneračním podnikání i životní filosofii si s tatínkem a zakladatelem Etiflexu povídala současná majitelka Lucie Hotařová.
Vinaři, pozor! Exkluzivní viněty k dodání!
Firmu jsi založil po desítkách let zaměstnání v tehdejších Moravských tiskařských závodech. Pamatuješ si, co bylo nejtěžší?
Nejtěžší bylo udělat právě to rozhodnutí. A pak také samotné začátky, když se po revoluci tiskařské závody rozpadly a my jsme přemýšleli, co dál. Dostal jsem nabídku odkoupit nějaký starší stroj. Řekli mi tehdy: „Podívej, zbyly nám tady tyto stroje, vyber si, kterou mašinu chceš, a zítra si ji musíš odvézt.“ A tak jsem začal doma ve sklepě dotiskovat etikety pro vinaře.
Jak vzpomínáš na své podnikatelské začátky?
Dal jsem si do novin inzerát: „Vinaři, pozor, exkluzivní viněty k dodání, Lidická 56.“ Vyšel Nový život a u nás stála fronta deseti lidí. Měl jsem bianko etikety z Rakouska a dotiskoval na ně texty. Pomáhala celá rodina! Skoro potmě jsem ručně sázel písmenko po písmenku. Časem jsme pořídili další stroje a nabírali zaměstnance, firma rostla.
Měl jsi v začátcích i nějaké těžkosti a jak jsi je překonával?
Po revoluci to byla divoká doba, spousta mých zákazníků také začínala. Někteří to nezvládli a já jsem to odnesl ztrátou. Naštěstí tu ale byli ti poctiví, kteří mě podrželi. V těžkých dobách jsem se držel myšlenky, že nikdy nemůžu zkrachovat, protože vyrábím. Když vyrábím věc, kterou někdo potřebuje, přežijeme. Výroba pro mě vždycky znamenala základ poctivého podnikání.
Jaké se tehdy tiskly etikety na víno? Utkvěla ti některá etiketa v paměti a proč?
Etikety se tenkrát dělaly v arších pro mokré lepení. Nejvíc si pamatuji právě ty rakouské bianko etikety, s nimiž jsme začínali. Byly už zlacené a s ražbou. Měly jednoduchý design, ale zpracování perfektní. Právě ty mně utkvěly v paměti dodneška. Obdivoval jsem, jak jsou všecky stejně barevné, perfektně ořezané, už tehdy jsem si řekl, že to je můj sen. Stejně tak mě už od začátku hrozně zajímal fllexotisk. Už když jsem začínal podnikat, jezdili jsme po republice a sháněli stroj. Ale byly to obrovské investice, na které jsme si museli počkat.
Stejně jako spousta vinařů jsi šel cestou rodinného podnikání a zaměstnal jsi v tiskárně i své děti. Jak vzpomínáš na naši dvougenerační spolupráci?
Bral jsem jako samozřejmé, že dětem nabídnu práci. Měl jsem ale to štěstí, že jste o firmu měli zájem. Bylo mi jasné, že bez něj by nemělo smysl vás do tiskařiny nutit. Byl jsem rád, že jste na sobě pracovali a že jste si dělali školu i při práci. V tom jsem vás moc podporoval. Mám radost, že to, co ses ve školách naučila, dáváš zpátky do firmy.
V roce 2007 jsi mi svou firmu předal. Co se ti v té době honilo hlavou?
Generační předání není jednoduché. Často jsem zažil, jak se otec a syn do krve hádali o etiketu. Určitě není pro starší generaci jednoduché sledovat vývoj a držet krok s dobou. Beru to tak, že my jsme položili základy a děti naše dílo dál zvelebují. I když jsme si spolu prošli náročná období, nikdy jsem o vás neměl pochybnosti. Srovnal jsem si v hlavě, kolik je mi let, a zvažoval, co dál. Vzpomínal jsem na to, jak jste mě podporovali v podnikání a mnohých těžkostech, a dozrálo ve mně jasné rozhodnutí. Věřil jsem, že si poradíte. A jsem rád. Opravdu bych nechtěl všechny ty starosti dál prožívat, bylo to náročné. Teď mě trápí akorát to, že ještě nemám porytou zahradu.
Jaké je tvé životní krédo, které bys nám rád předal?
Především serióznost. Když jsem slíbil, že to bude hotové, dělal jsem všecko pro to, aby to tak bylo. Byl jsem vždycky velmi nešťastný, když jsem nemohl dodržet termín. Kvalita a termín, to bylo pro mě vždycky to hlavní.
Co bys přál Etiflexu do budoucna?
Přál bych si, aby se vinařům dařilo, pak se bude dařit i vám.
Rozhovor vznikl v prosinci 2017 pro firemní noviny z Etiflexu.